"Skvěle! Chtěla jsem vám navrhnout něco takového," přikývla Cybelle.
     Jack Rennert zamířil ke dveřím a my jsme jej následovali. Sestoupil po schodech do přízemí a pokračoval přímo naproti vstupním dveřím do galerie.
     Zde bylo na čestném místě zavěšeno v různých výškách dvanáct Muchových plakátů.
     Rennert stanul před jedním z nich: "Vyhovuje vám na ukázku libovolný z nich?"
     "Samozřejmě. Je to vaše volba," odvětila Cybelle.
     "Co třeba tento?" nabídl Rennert. "Princezna Hyacinta."
     Cybelle přistoupila blíž.
     Zahleděla se na obraz a pozorně jej zkoumala.
     Mlčela.
     Pak se obrátila k Jacku Rennertovi: "Tvář, která zaujme na první pohled!"
     "Jistě," doplnil s úsměvem Jack Rennert. "Předlohou k tomuto obličeji byla ..."
     "Jak víte," zastavila Rennerta Cybelle naprosto nečekanou otázkou, "o které tváři mluvím?"
     "Prosím?" zděsil se Rennert. "O které jiné tváři byste u tohoto obrazu chtěla mluvit?"
     Cybelle přistoupila blíž a natáhla ruku, aby mohla dlouhými štíhlými prsty ukázat.
     Rennert sledoval pohyb její ruky, nasadil si brýle a přiblížil tvář k obrazu.
     Vzápětí uskočil jako opařen: "Proboha? Co to má být?"