KAPITOLA
80/SÓLO PRO DUDY A BUBEN (гайда, тъпан)

     "Dostali Erika!" zavzlykala Anička a popadla Sebastiena za ruku.
     "To těžko!" odtušil Sebastien. "To by byli všichni čtyři za námi. Erik utíká směrem k přístavu."
     Když vběhli na náměstí, Sebastien se na Aničku povzbudivě usmál a ukázal na místní restauraci:
     "Honem! Tudy!"
     Dva muži v kožených černých bundách, kteří se vzápětí vynořili za rohem se zarazili.
     "Kam mohli zmizet?" zeptal se Svalovec.
     "Nevim, k sakru!" odsekl Tyčka.
     Sebastien vtáhl Aničku do otevřené dvorany.
     Prostor restaurace, stylové bulharské mechany, naplňovala hlasitá hudba. Dudy a buben. Všude spousta turistů a místních. Žádné místo k sezení.
     Sebastien neváhal a zamířil sebejistě kolem baru do další místnosti. Vzápětí šokovaně zíral na muže u stolu vlevo: "Strýčku Edmunde!"
     Edmund Cowley, dlouholetý rodinný přítel, se široce usmál: "Sebastiene! Co tady děláš? Kde je táta?"
     Sebastien se skácel na lavici a vydechl: "Strýčku Edmunde! Už jsme si mysleli, že je po nás!"
     "Co! Jak to myslíš?" zeptal se bleskurychle Cowley.
     "Jdou za námi nějací chlapi! Rusové! Máme potíže!"
     "Proč?" nechápal Edmund.
     "Našli jsme ten sarkofág. Bohyně Bastet! A oni to tajemství chtějí! Ženou se za námi a mají zbraně!" odsekl Sebastien netrpělivě.
     "Klid," řekl strýček Edmund. "Zavolám pomoc!" A zvedl telefon.
     Mobil nezazvonil snad ani dvakrát a strýček Edmund získal spojení: "Jsem v restauraci Volčana Vojvody! A nejsem tady sám! Hněte sebou! Zadní místnost!"
     Sebastien se usmál. Otočil se ke zcela vyděšené Aničce a poznamenal: "To bude v pořádku. Už jsme v bezpečí."
     Všude kolem nich bylo veselo. Turisté tančili choro a dobrá nálada opájela prostor.
     V té chvíli ovšem Sebastien otevřenými dveřmi zahlédl Svalovce, jak spěchá přímo k restauraci.
     "Ne!" vyhrkl hrůzou vybičovaný Sebastien a v mžiku byl na nohou. "Zdrháme!"
     Vyrazil bez váhání k zadnímu oknu, ale náhle se zarazil zcela přimražen. Anička ještě stále seděla u stolu. Nevstala, namísto toho se podivně kroutila. Její drobná ruka byla v pevném sevření Edmunda Cowleyho!
     "Sedni si zpátky! A hned!" zavrčel Cowley.
     Sebastien šokovaně zíral do tváře strýčka Edmunda. Naprosto nic nechápal. A pak k němu pomalu začala pronikat jiskra poznání.
     "Strýčku?" pronesl váhavě.
     "Ano, chlapče?" sešklebil tvář Cowley.
     V tom okamžiku se v oblouku dveří zjevil Svalovec. Tyčka se tyčil hned za ním!
     Dudy a buben stupňovaly úderné tempo! Dav kolem tleskal a jásal.
     "Skvělá práce," zahučel Svalouš mezi zuby.
     Cowley přikývnul.
     Tyčka se náhle pohnul vpřed a plnou silou vrazil Svalovci do zad.
     Ten ztratil rovnováhu, vykročil levou nohou, ale nebyl dost rychlý. Přepadl přímo na hubu!
     Instinktivně přešel do kliku, aby se zase zvedl, ale Tyčka mu s jásavým výkřikem dopadl na krk. Rus hekl a zůstal ležet.
     Sebastien nevěřícně zíral!
     "Honem!" zařval Attis.
     Byl to on, který před vteřinou do Tyčky narazil jako buldozer zezadu. Ruským hochům tak zmařil efektní nástup na scénu!
     Cowley pustil Aniččinu ruku a vztekle vytáhl automatickou pistoli. Překvapeně zafuněl na Attise:
     "Hallo?"
     "Cheerio!" odvětil Attis a loktem vrazil Cowleymu pistoli do obličeje. "Odcházíme," upřesnil.
     "Jaúúú!" zaúpěl Edmund, ale moc si to neužil. Kopanec do žaludku přišpendlil milého strýčka na zeď.
     Sólo cimbálu a houslí vrcholilo!
     "Tati?" zašeptal nevěřícně Sebastien.
     "Později," Attis popadl děti za ruce a táhl je dál k oknu. "Honem, skočte!"
     Z okna na pláž to nebylo víc jak metr a půl.
     Vyskočili a utíkali pískem podél rozbouřeného Černého moře, které se jim v zapadajícím slunci po právě prožitých událostech jevilo ještě černější!
     "Hrmm!" zvuk dvou Hummerů přinutil Attise otočit tvář k silnici.
     "Hvízd!" střely z automatických zbraní rozrývaly písčitou pláž směrem k nim.
     Attis zatáhl děti za největší písečnou dunu a srazil je k zemi.
     Kopec vykrýval střely, ale Attis věděl, že musí vymyslet okamžitý přesun!
     Zdvihl hlavu právě ve chvíli, kdy Hummery KGB prudce sjely ze silnice a začaly přeskakovat písčité duny. Blížily se neodvratně. Ve vozech bylo dobrých osm automaty ozbrojených chlapů!
     Dávka z opakovací zbraně těsně minula jeho tvář. Attis se zamračil. Ostrá střelba ho přesvědčila, že nyní už nejde o informace. Tihle muži mají jiné zadání! Nesmí zůstat žádní svědci! Tajemství bohyně Bastet zůstane navždy pohřbeno!
     Pohlédl na děti. Sebastien se třásl. Žádná šance, napadlo Attise a otočil se na Aničku. Klepala se a ani nedutala.
     Burácení moře náhle zesílilo.
     Kalná hladina vody se začala prudce zvedat.
     "Poseidon se zlobí!" vyhrkl Sebastien.
     Attis zaostřil zrak k vodní hladině. Výjev rozbouřeného moře byl proti zapadajícímu slunci ohromující!
     Z obrovské tmavé masy vody, která se zvedala výš a výš, ...